Je to noblesní, sebevědomý, ale citlivý kočičák, nás při hlazení lehce kouše, jak už to kocouři občas dělávají, ale Vítečka, kterej by to ořval, šetří a nechá se mazlit bez okusování. A to se spolu pořádně seznámili teprve dnes ráno. Psa už má na háku totálně 
Jmenuji se Vojta, mám tři až čtyři roky.
Zabavil jsem Sáře košík, ale možná ji sem k sobě pustím, až si víc zvyknu, zatím snesu jen krátký kontakt čumák na čumák.
Ale zatím je ten košík MŮJ!!! a klidně na ni budu vrčet, když se sem pokusí vlézt.
Je zajímavý, jak to děti mají každej jinak. Holky a Vítek chtěli zajistit kompletní kočičí „pohřeb“ na kterém měli potřebu se významně podílet, Ivetka a Vítek dokonce měli potřebu nakoupit kytky. Nakonec se k nim přidal i soused Kamilčin spolužák. Jeník naopak preferoval na tu dobu návštěvu u kamaráda: „Protože bych u toho mami brečel a to já radši sám.“
Kocoura Kocoura v noci nejspíš duclo auto, nevypadá to vůbec dobře. Jestli se pomocí svých devíti kočičích životů neoklepe, bude tu chybět.
SkřítkoBludičkovic, nebo BludičkoSkřítkovic koláž o tom jak se máme, co děláme, co máme rádi a tak.....
