konec Kocouřího příběhu :-(
Napsal před desíti roky Bludička.
Je zajímavý, jak to děti mají každej jinak. Holky a Vítek chtěli zajistit kompletní kočičí „pohřeb“ na kterém měli potřebu se významně podílet, Ivetka a Vítek dokonce měli potřebu nakoupit kytky. Nakonec se k nim přidal i soused Kamilčin spolužák. Jeník naopak preferoval na tu dobu návštěvu u kamaráda: „Protože bych u toho mami brečel a to já radši sám.“
Měla jsem možnost v přímým přenosu vidět, jak pro ně byl ten „obřad“ hojivej tím, že měli možnost se o něj ještě jednou postarat.
Jo mimochodem, už tu i s tátou sjížděj stránky útulku Měcholupy.
Jo mimochodem, už tu i s tátou sjížděj stránky útulku Měcholupy.
Komentáře
Doposud nebyl připojen žádný komentář. Buďte první!
