Bludičkovic Skřítci

V pátek ráno jsem vzala smečku (doslovně neb jsme byli v kategorii rodina se psem) na Skálův běh do Hostivařského lesoparku.

Už během běhu jsme adoptovali Kamčinu Áňu, která neměla chuť čekat na Jonáška, jenž střídavě zkoumal na odrážedle kvalitu téměř všech míjených stezek a v mezičase visel na prolézačkách. I tak dorazil těsně za posledním opravdovým běžcem kategorie na 10 km a kdybychom fandili ještě o kousíček víc, tak by ho i předjel. V průběhu rektorského dne se do smečky adoptovala i Johančina Andulka včetně nástupu a převzetí ceny za účast za rodinu Syrovátkojc:-)
Naší dynamické „stafbulmaliňačce“ pro běh a skoky téměř nestačila školní zahrada, ale přesto při jemné hře s rektorským jorkšírem a slalomu mezi dětmi s párkem dokázala, že není žádný nekulturní barbar.
Vítek hrál s klukama fotbal a Jeník doma hlasitě škytal, neb jaksi ignoroval úterní rajón tak vytrvale, až narazil na hranici. Takže volil, zda douklidí místo běhu a rektorského dne nebo obětuje parní orensteinku. Volba byla jasná.
Skřítek ještě honil cosik do práce a protože nás miluje, tak běžcům k pozdnímu obědu jako překvapení nachystal jejich oblíbený, leč vzácný, smažený sýr s hranolkama.

Replika parní lokomotivy Orenstein & Koppel vyrobená 1. Kolínskou lokomotivní s.r.o. hostující na Barboře (skanzen Solvayovy lomy) nedala kulišákům v sobotu ráno dospat a spolupráce na výrobě svačin a instalaci autosedaček dosahovala nebývalé rychlosti a ochoty, dokonce jsem obdržela i ranní kávu do postele pro rychlejší start.









(v pozadí za Vítkovým uchem zvonek též ze stojící orensteinky, ale dieselové MD2 rok výroby 1939)

Na louce jsme natrhali 1000 pampeliškových květů na pampeliškovo-maliňákový* med, protože jsem zapomněla doma košík, takže jsme sbírali do Sářiny deky, sice vytřepané, ale… No což, pestíky nebo pesíky, obojí je v biokvalitě.


Večer až hluboko do tmy proběhl na zahradě s grilem, smečkou dětí našich + návštěvy + sousedovic a spidermanem neb Jeník právě podědil od Pepína spidermaní oblek a až do neděle večer ho byl ochoten svlékat jen do vany a do postele.

Neděle byla domácnostně-pracovní, mimo jiné jsme slavnostně konečně umyli, usušili a zazimovali velehoru ze zimních bot, protože dřív nebylo kdy. Nějak bychom ty třídenní víkendy potřebovali častěji.

*Sára je kříženec ras belgický ovčák malinois zvaný v tuzemsku též maliňák a stafordšírský bulteriér, kožich má spíš po maliňákovi