Bludičkovic Skřítci

Letošní prázdniny začaly o kousek dřív jen s drobnou přestávkou na vyzvednutí vysvědčení díky červnové dovolené v Chorvatsku. Každý den máme zdokumentovaný neb školní prázdninový úkol byl prázdninový deník s heslem: „Denně aspoň jedna věta!“.

Účastníci: babička Hanka, děda Laďa, já, Kamča, Jeník, Iveta a Vítek.

Základní mateřské postřehy:

Sedm osob se do Logana vejde s týdenní výbavou i kočárkem za předpokladu, že máte rakev. S rakví se Logan blížil v chorvatských horách modernímu lehkému tanku nejen rychlostí (u tanku max. rychlost 80km/h), zrychlením (z 0 na 30km/h za 5 sekund), ale i spotřebou. Sežral toho téměř tolik co dvě auta, akorát spotřeba řidičů byla poloviční.

I tříleté dítě zvládající prsa jen s plavacím páskem zvaným „ježek“ na pohodu zvládá bez „ježka“ obeplouvání pobřežních skalisek a ostrůvků a pozorování podmořské fauny s brýlema, šnorchlem a ploutvema.

Vzdálennost apartmánu 12 metrů od moře je naprosto ideální, protože umožňuje jedné dozorující osobě současně bdít nad 16-ti měsíčním batoletem stavícím vlaky z dupla na dlážděném a oploceném „dvorku“ ve stínu olivovníků a mandariky, pít kávu, přepočítávat tři další hlavičky v moři a skákat tamtéž pro hrdou tříleťačku, která se vrhá do hlubiny a objevuje, že bez šnorchlu a ploutví bez „ježka“ ještě až tak neplave.

Celkově to bylo fajn a bezponorkové, což do značné míry přičítám tomu, že dědeček prozíravě zakoupil apartmány dva. Jeden prarodičovský a druhý pro matku s dětmi, čímž umožnil komukoliv se v případě potřeby zašít (nejhojněji využíváno prvorozenou, která chodila do „prarodičovského“ střílet z luku šípy s přísavkou na jejich skříň z důvodu snížení rizika kolize šípu s malými dětmi).

Prarodičové děkuju za dovolenou, která byla fakt dovolená (teda pro mě, u vás si tou relaxací nejsem až tak jistá :-D)