Iťule dorostla na dvacítku (což je ve čtyřech letech a růstové křivce zbytku naší rodiny věc nevídaná), takže jsme významně zrychlili cestovní průměr a zvýšili vyšlapatelné převýšení. K vyzkoušení padl los na Chuchelák a synovce ve Slivenci.
25.8.
I z vypouštění bazénu se dá vytěžit zábava
24.8.
Letně letní
22.- 23.8.
Protože můj pracovní „půlúvazek“ zhruba od listopadu 2011 dělal neuvěřitlené kotrmelce a chvílema dosahoval objemem spíše na 1,5 úvazku, k tomu mi začala škola a posléze i výcvik, bylo to nějaké náročnější, nepřetržitě chyběl čas a často i síla. Hodně standardních rodinných věcí, které jsou už jejích silách přešly na Kamču a protože je hodně samostatná, neurvala si možná ani potřebný díl mé plné (tou dobou už značně nesoustředěné) pozornosti.
Takže jsem si za pomoci 1/2 PSM, která mi pohlídá zbytek zajistila dva dny jen pro nás dvě.
Vandr jen ve dvou. Dva dny přelézání vývratů, na skalce s řetězama, pohledů na totemy v osadách, večerního a ranního koupání v řece, kdy nás rybí potěr mlsně tahal za chlupy na nohách, pečení brambor v ohni…
Vandr na Oslavku mé puberty, kde znám každej kámen a kde už jsem nebyla víc jak 15 let.