Napsal před dvanácti roky Bludička.
Žijem. Po táborech trávíme prázdniny na území hlavního města, ale formální blízkost civilizace se nás příliš nedotýká. Zato děti se nám chvilkama nekontrolovatelně množej 
Napsal před dvanácti roky Bludička.
a to doslova, aneb z dnešního mejlu bez slovního komentáře:
Napsal před dvanácti roky Bludička.
Protože konec „Lhotice“ a začátek „Křídy“ se letos poněkud překrývaly, měla jsem v rámci dodatečného dovozu prvorozené možnost nahlédnout nejen do fotek.
Odjezd zahájila Sára tím, že naskočila do kufru auta okamžitě po otevření dřív, než jsem stihla naložit Kamčin kufr a bágl. Tak se svezla s námi. Je totiž naprosto ideální cestovní pes, neb nadšeně nastupuje a v kufru jedoucího auta spokojeně chrápe. (A vlastně mi byla docela příjemná myšlenka, že z tábora nepojedu úplně sama 
)
Za Křídou za objektem bývalého JZD (jak se to vlastně jmenuje dneska?) je louka
Napsal před dvanácti roky Bludička.
Tak už nám zaschla barva a psisko bydlí. Zatím má ještě v boudě v rámci přivykání svůj oblíbenej interiérovej spací košík. Ten se potom zase vrátí domů, aby měla přes den, když jsme zrovna doma, možnost se někam zašít i v naší společnosti.
Napsal před dvanácti roky Bludička.
Během víkendové předávky dětí našim jsem zjistila
