Třicátého listopadu dva tisíce čtrnáct
Po školně zkouškovém chaosu jsem se dnes vrátila zase časem, duchem i smysly naplno k rodině. Letos nám kupodivu po mnoha letech advent začíná ve stejném termínu jako většině populace (neb nikdo nikam neodjíždí), takže to vyšlo tak akorát;-)
Výprava na větvičky jedličky, dokud bylo aspoň trochu vidět na hledání v listí. Než jsme přišli vymrzlí z lesa, spáchal Skřítek kynuté těsto. Já a holky jsme motaly věnce a kluci na ruličky od papírových utěrek obalených alobalem těsto na domácí trdelník. Horké kakao, skořice, jedlová vůně. A první svíčku s námi letos navzdory okolnostem opět zapaloval i zvědavý modrošedý kocour, takže svět (aspoň ten malý u nás doma) je tak nějak správně