Slunce, pole, stromy a mráz
Po dvoudením sezení v posluchárně jsem si fakt užila krajinu a slunce. Nejmenší skřítek nám poporostl, ani ne tak do výšky jako spíš zas krapet dozrál. Nejen, že už nám sám leze na strom (dolů je to zatím ještě pořád horší, takže huláká, dokud ho někdo z nás nezachrání), zvládá hrát na honěnou se smečkou ve zmrzlém oraništi, hrát kopanou se šiškou na zpáteční cestě až domů a hlavně celej výlet už dává po svých.
Skřítek doháněl kancl, protože dva dny měl smečku full-time, ale v předtuše našeho pozdního, poněkud zmrzlého návratu nám připravil buchtičky s krémem. Zdálo se, že někteří hladovci oškrábou i glazuru.
Komentáře
Doposud nebyl připojen žádný komentář. Buďte první!