Slaměný jedináček
Napsal před jedenácti roky Bludička.
V pátek nám odjeli benjamínci
(to jsme si mimochodem na prvním nástupišti pěkně poslzeli, když se u památníku, kde našla stejně velkou bronzovou holčičku s tatínkem a s chlapečkem velkým jako Vítek, s jedním kufrem a zamyšlenými smutnými obličeji, ptala, proč jsou tak smutní a já se dostala k vyprávění, co to byl kindertransport, kdo to byl Nicholas Winton a proč v prosinci 1938 místo na dovolenou do Alp, jel tehdy do ČR a jak to potom bylo s vlaky vypravenými od března do srpna i s tím posledním, který nedojel 1. září)
V sobotním ránu odjela Kamča na výpravu
a zbyl nám tu slaměný jedináček, který si svoje výsadní postavení náležitě vychutnal
Pak jsme se všichni čtyři vrhli, každý podle svých možností (někdo obaloval v mouce, někdo ve vejci, strouhance a u toho fotil, někdo myl stůl a někdo smažil), na štědrovečerní řízky, které na svoji chvilku počkají v mrazáku
a zbyl nám tu slaměný jedináček, který si svoje výsadní postavení náležitě vychutnal
Pak jsme se všichni čtyři vrhli, každý podle svých možností (někdo obaloval v mouce, někdo ve vejci, strouhance a u toho fotil, někdo myl stůl a někdo smažil), na štědrovečerní řízky, které na svoji chvilku počkají v mrazáku
Komentáře
Doposud nebyl připojen žádný komentář. Buďte první!
