Školkani a spol. na Karlštejně
Napsal před dvanácti roky Bludička.
Jeník přišel v osm ráno, sotva se stihl převlíct a vyměnit si batoh za baťůžek se svačinou a v devět už jsme měli sraz na Smíchovském nádraží s partou přátel školky (díky početným sourozeneckým skupinám se jedná o smečku stávajících žáků školky, jejích absolventů i horkých čekatelů ) na výlet ze Zadní Třebáně přes Karlštejn, po červené kolem Dubu sedmi bratří a před Kubrychtovou boudou po žluté do Srbska. Vítek dobré 2/3 ušlapal po svých.
V:„Myš, myš, myš!“ V: „Ito, vyhabeme ji.“ (nevyhrabali )
Poté co Pajk nabídl dětem místo chůze po značce zkratku delší, za to náročnější a bez matek, málem ho samým nadšením a nedočkavostí ušlapaly, ještěže Vítek zrovna spal. I betonem zpevněný kus civilizace se hodí k vrcholovému průzkumu Kolik háďat se vejde do ohrádky metr krát půl metru: