Duhový minitábor aneb matky, otcové a drobotina ve Lhotici
Majdě se zdálo, že spoustu brďáckých a spřátelených lidí v poslední době nějak nepotkává na akcích, protože mají čerstvou drobotinu. A tak vymyslela akci přímo pro ně, za což jí velice děkujeme. Též Fáborkovi, že převzal hospodaření, Ivetě bez drobotě (myslím, že už má doma puberťáky nebo skoropuberťáky) za sebeobětování v kuchyni a Jitce zdravotnici za ruce navíc u čehokoliv, kde bylo třeba včetně pomoci v kuchyni. A všem spoluúčastníkům za to, že bylo milo.
Někomu se dobře vstávalo,
ale někteří měli těžká rána
Pidiúčastníci se bavili potokem, blátem, dešťovou vodou na cestě
krmením ovcí, koní, pozorováním stáda koz hnaných každý den na pastvu středem tábora a vůbec zvířectvem celkově
přehradou
na laně
někdy si jen tak hráli
někdy odpadli dřív, než jsem stihla přinést chleba
tancem (foto dluží Skřítek) 
bublifukem (foto dluží Skřítek)
a též fyzickým kontaktem s koňmi.
U někoho se tomu už dalo říkat ježdění, 
ale i ti nejmenší si to opravdu užili.
Protože v průběhu dní pomáhaly děti duhovým skřítkům sbírat střípky rozbité duhy ve formě barevných korálků za nejrůznější úkony, počínaje hledáním po fáborkách, přes plavbu na loďce po přehradě, výrobu plastelíny z mouky, soli a potravinářského barviva, tanec, obkreslování listů, šišek, kůry až po stavění domečků pro skřítky, nakonec za kompletní duhu dostaly děti od skřítků poklad, perníčky a duhové skřítky „muchláčky“ (naše na nich teď spávají).
Závěr
Komentáře
Doposud nebyl připojen žádný komentář. Buďte první!
